Onřej Vinš: The same but different
Jak moc jsem ještě tím, kým jsem byl tehdy?
Jak moc jsem svá vlastní dcera?
Jak s tím souvisí chlapeček, který byl chlapečkem před osmdesáti lety?
A co na to holčička, po které zbyl jen fotografický negativ formy její busty?
Jsou věci, které nějakým způsobem uvízly v budoucnosti. Dočkaly se toho, že se octly v čase, se kterým nemají mnoho společného, pouze do něj na sobě pronesly světelný otisk svědectví o existenci hmoty, který je důvodem jejich přetrvání.