Jeskyně a zahrada

FUTURA: BLOK III

Jeskyně a zahrada

11. 8. - 27. 9. 2020

Vernisáž: 11. 8. 2020, 18:00
Centrum pro současné umění FUTURA, Holečkova 49, Praha 5

Umělci: Gailė Cijūnaitytė, Tomas Daukša, Uli Golub, Laura Kaminskaitė, Donna Kukama, Jumana Manna, Katrīna Neiburga, Jaakko Pallasvuo, Artūras Raila, Darius Žiūra, Artur Żmijewski.


Kurátor: Valentinas Klimašauskas


Název výstavy odkazuje na dvě dobře známé alegorie interpretující svět- Platónovu Jeskyni a Voltairovou Zahradu. 


Podle Platóna považují vězni v jeskyni stíny za skutečnost, protože realitu zažívají pouze tímto zprostředkovaným způsobem. Podle této logiky je oheň, nebo člověkem vytvořené světlo, jako třeba filmová projekce, televize nebo VR, abychom použili moderní příklady, zakládán umělci, protože užívají tohoto vyzařování ke vzdělávání nebo kritice dominantních doktrin daného času a místa. Oheň nebo světlo mohou být interpretovány jako politická doktrína - Platon pojmenoval národní stát jako jeden z jejích zdrojů a v současné době do této množiny můžeme jistě přidat mnohem více majáků propagandy. 


Knihu Candide, čili Optimismus (1759) Voltaire slavně zakončuje obhajobou praktické poučky o tom, “že je potřeba si kultivovat svou vlastní zahradu”.

Když psal Voltaire Candide, svět se nezdál být v pořádku, stejně jako teď - satira odkazuje na historické události jako Sedmiletá válka, zemětřesení v Lisabonu v roce 1755, zesměšňuje také kolonialismus, pozitivismus, teologii, vlády, znáte to.


“Kultivace vlastní zahrady” může být interpretována jako kultivace vlastního života, profese nebo globálního eko-socio-politického systému. Nicméně, tato myšlenka odhaluje paradox - kultivací zahrady člověk změní povahu světa, který na oplátku určuje vlastnosti zahrady.

 

Jaké vznikají tedy rozdíly a styčné body mezi analogiemi světa jako jeskyně a světa jako zahrady? Pro člověka v jeskyni může být akt vidění a chápání interpretován jako docela pasivní a solipsistický, zatímco na zahradničení je nahlíženo jako na aktivnější a eventuálně i svět měnící činnost. Nicméně, k tomu, aby člověk konal, musí nabýt jasného pochopení, a oba sdílejí toto dilema.

 

Tato skupinová výstava obsahuje díla umělců pocházejících zejména ze střední a východní Evropy, vytvořená v průběhu posledních dvou desetiletí. Odhalují nám, jak problematické a mnohostranné naše společnosti i svět, obzvláště když se podíváme na současné podmínky týkající se karantény a vlny(vln) COVID-19, aktivaci státních hranic a nacionalismu, společenské nepokoje, neklid provázející probouzení se z kolonialistické a rasistické minulosti, šesté vymírání, a další..

 

V tomto kontextu umělci stejně jako diváci migrují mezi těmito dvěma alegoriemi: jako vězni v jeskynni, kteří potřebuji rozlišovat mezi projekcemi a ideologiemi; a jako zahradníci kultivující určité ideje a praxi v různých uměleckých formátech a poetických gestech.


Podpořeno Litevskou radou pro kulturu